Nejlepší lovecké vybavení sezóny | Jelen lesní, srnčí a divočák

Ne ideálně. Srnčí v září: jste v pohybu, je teplo a v těžké nepromokavé bundě budete promočení zevnitř dřív, než ujdete kilometr. Lednové naháňky na černou zvěř jsou úplně jiná situace. Vrstvicí systém existuje přesně z tohoto důvodu. Jedna svrchní vrstva, různé kombinace pod ní.

Tichý materiál, tečka. Jelení říje v říjnu, daňčí v listopadu. Oba druhy jsou ve střehu a rychle se přesouvají. Jelen vás navětří dřív, než vás uvidí, ale šustící rukáv nebo zip stažený v nesprávnou chvíli ukončí přiblížení stejně spolehlivě. Kontrola pachu a tichá konstrukce jsou během říje důležitější než kdykoli jindy.

Problémem je terén, ne zvěř. Vysoká nadmořská výška znamená nevyzpytatelné počasí, volné kamení a velké převýšení na krátké vzdálenosti. Přilnavost podešve a opora kotníku se stávají klíčovými. Nepromokavá svrchní vrstva, která při strmém výstupu dýchá, je důležitější než míra zateplení. Většina výbavy na lov v nížinách s takovým terénem nepočítá.

Nepromokavé kalhoty, dřív než cokoli jiného. Promočený lovec sedící v říjnu v pět ráno v úkrytu na mokřadu je zbědovaný a končí brzy. Druhou věcí, kterou lidé podceňují, jsou rukavice, dokud se zkřehlými prsty nezkoušejí vábit nebo přebíjet. Všechno ostatní se dá nějak zvládnout.

Víc, než by člověk čekal. Bažanti ve strništi a okopaninách znamenají většinou suchý, pevný terén a za psy naběháte pořádné vzdálenosti. Chce to lehkou obuv s dobrým úchopem. Sluky v mokrých olšinách a hustém krytu znamenají stojatou vodu, bláto a kořeny. Plně nepromokavá obuv s pořádnou oporou kotníku je úplně jiný kus výbavy. A jeden den může chtít od obojího hodně.

Balit nalehko a vrstvit. Koroptve v září jsou pořádná fuška, zvlášť za ohaři v otevřeném terénu. Než dorazíte večer k mokřadu na tah, teplota klesne a hodí se nepromokavá svrchní vrstva plus jedna vrstva navíc. Batoh, který unese vše potřebné a přitom vás mezi oběma lovy nezpomalí, je místo, kde spousta lovců dělá kompromis, aniž by si to uvědomila.

Terén ano. Skotská a skandinávská vřesoviště jsou mokrá, bažinatá a nerovná. Obuv tam dostává víc zabrat než při jakémkoli naháňkovém dni v nížině. Nepromokavost je zkoušena neustále – ani ne tak deštěm, jako vřesem, rašelinou a stojatou vodou pod nohama po celý den. Zpevněné špičky a pořádná konstrukce podrážky si tam své místo obhájí rychle.